Atlas zemí - Španělsko | Cestovní kancelář ERLI zájezdy Maďarsko, dovolená v Maďarsku, pobyty, termály

Španělsko

• Evropa

Španělsko - Espana

Přímořský stát na jihozápadě Evropy zaujímající většinu Pyrenejského poloostrova mezi Atlantským oceánem a Středozemním mořem. Od 2. století př. Kr. postupně území ovládla Římská říše (provincie Hispánie - odtud jméno) a obyvatelé se většinou romanizovali. Od 5. století tu vznikala germánská království, ale poloostrov sjednotili až v 6. století Vizigóti, kteří však na počátku 8. století podlehli Arabům. Na poloostrově se pak ustavil samostatný Cordóbský emirát, poté chalífát. Od 9. století začal zároveň boj za znovudobytí země (reconquista), který byl završen v 15. století dobytím Granady (1492). V průběhu reconquisty byla překonána i dosavadní roztříštěnost a vedle Portugalska zůstaly na poloostrově jen dva nejsilnější křesťanské státy - Aragón a Kastilie. Sňatkem mezi panovnickými domy (1479) byla země fakticky sjednocena, i když si jednotlivá historická území dlouho udržovala své výsady. Od 16. století se sňatkem dostali na španělský trůn Habsburkové. Právě za jejich vlády získalo Španělsko díky objevným plavbám a následující conquistě panství, "nad kterým slunce nezapadá" v Americe, ale i v Asii (Filipíny) a další území (severní Afrika). Po vymření jejich španělské větve nastala válka o španělské dědictví (1700-14), která ještě více oslabila zemi a připravila ji o její tradiční pozice v Evropě (Itálie). Stejnou pohromu znamenaly napoleonské války. Zemi načas ovládli Francouzi (bratr Napoleona se stal španělským králem), ale nakonec byli ze země s pomocí Británie vytlačeni. Válka vyčerpala zemi a krátce poté se osvobodila většina španělských kolonií v Americe. Devatenácté století probíhalo ve znamení nestability, dynastických sporů (karlistické války 1833-39, 1847-49 a 1872-76), pokusů o odstranění monarchie a ustavení republiky. Po válce s USA ztratilo Španělsko i Filipíny, Portoriko a Kubu (1898). Krize se znovu prohloubila po 1. světové válce, v roce 1931 byla zřízena republika a po ustavení levicové vlády vypukla občanská válka (1936-39). Republikáni, rozdělení na jednotlivé frakce, byli po krvavých bojích poraženi, když se vůdci pučistů generálu Frankovi podařilo získat podporu Německa a Itálie. Ve 2. světové válce zachovalo Španělsko neutralitu. Teprve po diktátorově smrti v roce 1975 nastal k návrat k pluralitní demokracii, který zařadil Španělsko mezi členy Evropské unie (1986) a vedl i k hospodářskému rozmachu a politické stabilitě. Po poskytnutí rozsáhlé autonomie řadě historických provincií zůstává neuspokojeno jen extrémní separatistické křídlo Basků (ETA). Zároveň probíhají jednání s Británií o navrácení Gibraltaru. V roce 2002 v zemi začala platit jednotná evropská měna - euro.

Administrativně se dělí Španělsko na 17 autonomních komunit (comunidades autonomas: Andalucía, Aragón, Asturias, Canarias, Cantabria, Castilla-La Mancha, Castilla y León, Cataluňa, Extremadura, Galicia, Islas Baleares, Madrid, Murcia, Navarra, La Rioja, Valencia, Vasco País) a Španělskou severní Afriku. Tu dnes tvoří dvě exklávy: Ceuta (18,5 km2, s 71 200 obyvateli) a Melilla (14 km2, s 59 000 obyvateli), které mají od roku 1995 autonomní statut, a tři malé prezidencie (celkem o rozloze necelého 1 km2 a s 300 obyvateli). Na všechna území v Africe vznáší teritoriální nároky Maroko.